Velikost povlečení je první věc, kterou byste měli řešit ještě předtím, než začnete vybírat barvu nebo materiál. Špatně zvolené míry znamenají, že peřina v povlaku plave, polštář přečnívá nebo se látka na rohách vyhrne. Stačí přitom sáhnout po krejčovském metru a změřit tři základní rozměry: šířku, délku a výšku matrace. U polštářů pak šířku a délku výplně. Bez těchto čísel se rozhodujete naslepo a často skončíte s povlečením, které sice barevně ladí, ale rozměrově nesedí.

České normy rozlišují několik základních velikostí. Pro jednolůžko se nejčastěji používá 140×200 cm, pro manželskou postel 200×200 cm nebo 220×200 cm. Polštáře mají standardně 70×90 cm, případně 50×70 cm. Problém nastává ve chvíli, kdy máte matraci vyšší než 25 cm – pak je potřeba sáhnout po prostěradlech s vyšším lemem nebo po povlečení s rozměrem o jeden stupeň větším. Pokud si nejste jisti, jak přesně míry odpovídají realitě, vyplatí se podívat na přehled, který vysvětluje, proč se kvalitní české povlečení vyrábí v konkrétních rozměrech a jak je správně přepočítat na vaši postel. Srovnání norem s realitou vám ušetří opakované vracení zboží.

U povlečení platí, že látka po prvním vyprání mírně sedne. Bavlna se srazí zhruba o dvě až tři procenta, směsové materiály méně. Pokud tedy výrobce uvádí rozměr 200×200 cm, po vyprání může být reálně o pár centimetrů menší. Vyplatí se proto kupovat povlečení s mírnou rezervou, ale ne o více než pět centimetrů – větší vůle způsobí, že se peřina v povlaku kroutí a látka se dřív opotřebí. U saténu a hustě tkaných materiálů je srážlivost nižší, u levnějšího plátna naopak vyšší.

Zapínání je dalším faktorem, který ovlivňuje, jak povlečení sedí. Zip drží tvar pevněji, knoflíky a kapsy jsou tolerantnější k menším odchylkám. Pokud máte rádi pevné a vyrovnané povlečení, volte zip nebo druky. U kapes počítejte s tím, že se výplň může v rozích posunout. Ať už zvolíte cokoli, vždy si před nákupem změřte nejen matraci, ale i samotnou peřinu a polštář – výplně se totiž od udávaných rozměrů často liší a právě tam vzniká většina rozdílů.