Bílé povlečení, ručníky nebo ubrusy časem získají nažloutlý nádech, který nejde odstranit běžným praním. Na vině bývá kombinace potu, tělových olejů, zbytků aviváže a tvrdé vody, které se usazují mezi vlákny. Čím déle tyto nečistoty zůstávají v tkanině, tím hůř se rozpouštějí. Klíčem je prát bílé prádlo odděleně, nikdy ho nemíchat s barevnými kusy, a to ani v případě, že jde o světlé odstíny. Teplota by měla odpovídat typu materiálu – bavlna snese 60 °C, len i více, zatímco syntetika vyžaduje nižší teploty, jinak hrozí trvalé zažloutnutí.

Před samotným praním je vhodné skvrny předpracovat. Na žloutnutí od potu funguje pasta z jedlé sody a vody, kterou nanesete na postižená místa a necháte působit alespoň třicet minut. Bílý ocet je dalším spolehlivým pomocníkem – přidejte půl šálku do oddílu pro aviváž místo chemického změkčovače. Ocet rozpouští usazeniny vodního kamene a neutralizuje pachy. Pokud řešíte záclony nebo závěsy, které na světle žloutnou ještě rychleji, na textile4u.cz najdete osvědčené postupy, jak s nimi zacházet, aby zůstaly zářivě bílé a vlákna se nepoškodila.

Vyhýbejte se chlorovému bělidlu u proteinových vláken, jako je vlna nebo hedvábí. Chlor je agresivní a způsobuje křehnutí a šednutí. Místo toho použijte peroxid vodíku v nízké koncentraci nebo kyslíkové bělidlo, které je šetrnější. U tvrdohlavých skvrn od čaje, kávy nebo ovoce pomůže máčení v roztoku kyslíkového bělidla přes noc. Vždy dodržujte dávkování uvedené výrobcem – příliš mnoho přípravku může vlákna oslabit a způsobit žloutnutí jiného druhu.

Sušení hraje stejně důležitou roli jako praní. Bílé prádlo sušte na přímém slunci, pokud je to možné, protože UV záření přirozeně bělí a ničí bakterie. Pokud sušíte v sušičce, nastavte nižší teplotu a vyjměte prádlo ještě mírně vlhké. Skladujte ho na suchém místě, ideálně v bavlněném pytli, aby k němu neměl přístup prach a vlhkost. Pravidelná údržba a správné postupy oddálí žloutnutí o měsíce, někdy i roky.